Obě banky vznikly za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii.

MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je 9 států: Ruská federace, ČR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování.

MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je 8 států: Ruská federace, ČR, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.

K tomu Jan Sobotka, místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR, uvedl: „Před dvěma lety jsme v Senátu upozorňovali na problematiku stěhování MIB z Moskvy do Budapešti. Měli jsme ratifikovat smlouvu o přestěhování. První špatnou informací bylo, že lidé z banky mají diplomatické pasy včetně rodinných příslušníků, další špatnou zprávou bylo, že z rozhodnutí maďarské vlády se výhody volného pohybu v rámci schengenského prostoru vztahují i na nijak nespecifikované „hosty banky“, což znamenalo zásadní věc a to např. přesun ruských agentů z Moskvy do Budapešti. Senát dále zjišťoval, co vlastně ta banka dělá? Jaký má vliv? apod. Už před dvěma lety jsme apelovali k vystoupení ČR z této banky, protože byla a je bezpečnostním rizikem. Tehdejší vedoucí vládní garnitura státu řekla ne, že je členství výhodné. Přišla jiná vláda, dohodla se s jinými státy a podpořila vystoupení z banky. Šlo to hned. Jsem za tu změnu rád.“

Dáša Palátková